Rozdíly ve zpěvnících a notách pro různé hudební nástroje

Rozdíly ve zpěvnících a notách pro různé hudební nástroje
Notové knihy, známé také jako zpěvníky, jsou klíčovým nástrojem pro hudebníky všech úrovní. Přestože mohou obsahovat stejnou skladbu, notové knihy se liší v závislosti na nástroji, pro který jsou určeny. Tyto rozdíly jsou důležité pro správné provedení hudby a pro pohodlí hudebníka. Níže se podíváme na hlavní rozdíly a další důležité aspekty.
Co jsou klíče, jak byly vytvořeny a proč
Klíče jsou hudební symboly, které se používají k určení, které noty jsou reprezentovány jednotlivými linkami a mezerami na notové osnově. Umístění klíče na osnovu přiřazuje konkrétní výšku tónu jedné z pěti linek nebo čtyř mezer, což definuje výšky tónů na zbývajících linkách a mezerách.
Historie a vývoj klíčů
Historie západní hudební notace začíná na konci 9. století, kdy byla poprvé zaznamenána notace pro gregoriánský chorál pomocí neumes, což byly jednoduché čárky nebo tečky nad textem, které naznačovaly relativní změnu výšky tónu. Na konci 10. století byla přesnost této rané notace zvýšena zavedením horizontální čáry, která označovala základní výšku tónu. Tato čára byla označena písmenem na začátku – obvykle F nebo C, a jak se staly běžnější písně s vyšším rozsahem, také G.
Tyto počáteční písmena se časem vyvinula do stylizovaných reprezentací, které dnes známe jako klíče. Houslový klíč je standardizovaná reprezentace písmene G, zatímco basový klíč, známý také jako F klíč, je dramatická, ale nerozpoznatelná evoluce písmene F.
Typy klíčů
Existují tři hlavní typy klíčů používané v moderní hudební notaci:
- Houslový klíč (G klíč): Umístěním tohoto klíče na druhou linku osnovy se tato linka stává G nad středním C.
- Basový klíč (F klíč): Umístěním tohoto klíče na čtvrtou linku osnovy se tato linka stává F pod středním C.
- Altový a tenorový klíč (C klíč): Tento klíč může být umístěn na různých linkách osnovy, aby označil střední C. Když je umístěn na třetí lince, nazývá se altový klíč a používá se pro violu. Když je umístěn na čtvrté lince, nazývá se tenorový klíč a používá se pro trombon a fagot.
1. Klíče a rozsahy
Různé nástroje mají různé rozsahy a používají různé klíče. Zde je podrobný seznam nástrojů, jejich klíčů a rozsahů:
- Housle: Houslový klíč (G klíč), rozsah od G3 do A7. Noty v houslovém klíči jsou psány v zpěvnících pro housle.
- Viola: Altový klíč (C klíč), rozsah od C3 do E6. Noty v altovém klíči jsou psány v zpěvnících pro violu.
- Violoncello: Basový klíč (F klíč), někdy tenorový klíč (C klíč), rozsah od C2 do C6. Noty v basovém a tenorovém klíči jsou psány v zpěvnících pro violoncello.
- Kontrabas: Basový klíč (F klíč), rozsah od E1 do G4. Noty v basovém klíči jsou psány v zpěvnících pro kontrabas.
- Flétna: Houslový klíč (G klíč), rozsah od C4 do C7. Noty v houslovém klíči jsou psány v zpěvnících pro flétnu.
- Hoboj: Houslový klíč (G klíč), rozsah od B♭3 (v ČR Hes) do A6. Noty v houslovém klíči jsou psány v zpěvnících pro hoboj.
- Klarinet: Houslový klíč (G klíč), rozsah od E3 do C7. Noty v houslovém klíči jsou psány v zpěvnících pro klarinet.
- Fagot: Basový klíč (F klíč), někdy tenorový klíč (C klíč), rozsah od B♭1 (v ČR Hes) do E5. Noty v basovém a tenorovém klíči jsou psány v zpěvnících pro fagot.
- Lesní roh: Houslový klíč (G klíč), někdy basový klíč (F klíč), rozsah od H1 do F5. Noty v houslovém a basovém klíči jsou psány v zpěvnících pro lesní roh.
- Trubka: Houslový klíč (G klíč), rozsah od F♯3 (v ČR Fis) do D6. Noty v houslovém klíči jsou psány v zpěvnících pro trubku.
- Trombon: Basový klíč (F klíč), někdy tenorový klíč (C klíč), rozsah od E2 do B♭4 (v ČR Hes). Noty v basovém a tenorovém klíči jsou psány v zpěvnících pro trombon.
- Tuba: Basový klíč (F klíč), rozsah od D1 do F4. Noty v basovém klíči jsou psány v zpěvnících pro tubu.
- Klavír: Houslový klíč (G klíč) a basový klíč (F klíč), rozsah od A0 do C8. Noty v houslovém a basovém klíči jsou psány v zpěvnících pro klavír.
- Kytara: Houslový klíč (G klíč), notace je o oktávu nižší, rozsah od E2 do E6. Noty v houslovém klíči jsou psány v zpěvnících pro kytaru.
2. Transpozice a jejich použití
Transpozice je proces přenesení hudební skladby z jedné tóniny do jiné. Některé nástroje jsou transponující, což znamená, že nota napsaná v notovém zápisu zní jinak, než je napsaná. Transpozice se používá z několika důvodů:
- Trubka v B♭: Když trubka hraje notu C, zní jako B♭ (u nás Hes).
- Lesní roh v F: Když lesní roh hraje notu C, zní jako F.
Transpozice se používá z několika důvodů:
- Usnadnění čtení not: Například kontrabas čte noty v jedné výšce, ale zní o oktávu níže, což usnadňuje čtení not bez mnoha pomocných linek.
- Usnadnění hraní: Některé nástroje se snadněji hrají v určitých tóninách. Například klarinet v B♭ je navržen tak, aby se snadněji hrál v tóninách s menším počtem křížků nebo béček.
- Přizpůsobení hlasovému rozsahu: Zpěváci mohou potřebovat transponovat skladbu do jiné tóniny, aby lépe vyhovovala jejich hlasovému rozsahu.
Transpozice je důležitá pro orchestrální a ansámblovou hudbu, kde je potřeba, aby všechny nástroje hrály ve správné tónině a harmonii. Transponující nástroje umožňují hudebníkům hrát v pohodlnějších tóninách a usnadňují čtení not.
Příklady často transponovaných nástrojů
- Trubka v B♭: Když trubka hraje notu C, zní jako B♭ (v ČR Hes).
- Lesní roh v F: Když lesní roh hraje notu C, zní jako F.
- Klarinet v B♭: Když klarinet hraje notu C, zní jako B♭ (v ČR Hes).
- Altový saxofon v E♭: Když altový saxofon hraje notu C, zní jako E♭ (v Česku Es).
Transpozice je důležitá pro orchestrální a ansámblovou hudbu, kde je potřeba, aby všechny nástroje hrály ve správné tónině a harmonii. Transponující nástroje umožňují hudebníkům hrát v pohodlnějších tóninách a usnadňují čtení not.
3. Specifické techniky a notace
Každý nástroj má své specifické techniky a notace. Například:
- Strunné nástroje: Používají notaci pro pizzicato (hraní prsty) nebo arco (hraní smyčcem).
- Dechové nástroje: Mohou mít notaci pro různé druhy artikulace, jako je staccato nebo legato.
- Bicí nástroje: Notace může zahrnovat různé symboly pro různé části soupravy, jako jsou činely nebo bubny.
4. Historické a kulturní aspekty
Notové knihy se mohou lišit i podle historických a kulturních kontextů. Například:
- Barokní hudba: Často obsahuje ornamenty a ozdoby, které jsou specifické pro toto období.
- Jazzová hudba: Může obsahovat akordové značky a improvizační pokyny.
5. Praktické aspekty
Pro hudebníky je důležité, aby notové knihy byly snadno čitelné a přehledné. To zahrnuje:
- Velikost not: Větší noty jsou snadněji čitelné, což je důležité pro starší hudebníky nebo pro hraní za špatného osvětlení.
- Rozvržení stránek: Dobře navržené notové knihy mají logické rozvržení, které usnadňuje otáčení stránek během hraní.
Závěr
Noty a zpěvníky jsou nezbytným nástrojem pro každého hudebníka a pro jeho specifický nástroj. Rozdíly mezi nimi jsou důležité pro správné provedení hudby a pro pohodlí hudebníka. Pochopení těchto rozdílů může hudebníkům pomoci lépe se orientovat v notovém zápisu a zlepšit jejich hudební výkon.
Zdroje:
A Complete Guide to Music Clefs