Co jsou to noty? Druhy not, historie a využití

Noty jsou systém zápisu hudby, který pomocí symbolů zachycuje výšku tónu, jeho délku, rytmus i dynamiku. Díky notovému zápisu si můžete zahrát skladbu, kterou jste nikdy neslyšeli — stačí ji umět přečíst.

Notový zápis je univerzální jazyk hudby. Umožňuje sdílet a interpretovat hudební díla napříč kulturami i staletími a vznikají z něj i ucelené zpěvníky. Na téhle stránce najdete přehled druhů not a pomlek, vysvětlení notové osnovy a klíčů a stručnou historii notace.

Druhy not a jejich délka

Noty se rozlišují především podle toho, jak dlouho tón zní. Všechny hodnoty se odvozují od celé noty — každý další druh je vždy poloviční:

Kromě základních druhů se délka noty upravuje ještě dvěma způsoby:

• Tečkovaná nota — tečka za notou prodlouží její hodnotu o polovinu. Tečkovaná půlová nota tedy trvá 3 doby.
• Ligatura (vázaná nota) — dvě a více not stejné výšky spojených obloukem; jejich hodnoty se sčítají a tón zní bez přerušení.

Zkusit si to na skutečné skladbě → digitální noty od 39 Kč

Pomlky a jejich hodnoty

Pomlka je ticho se změřenou délkou. Každé notě odpovídá pomlka stejné hodnoty:

Notová osnova, klíče a další značky

Zápis not do notové osnovy má několik stálých prvků. Když jim porozumíte, přečtete jakýkoli notový zápis:

1. Notová osnova — pět vodorovných linek. Každá linka i mezera mezi nimi představuje jednu výšku tónu.
2. Klíče — symbol na začátku osnovy, který určuje, jaké tóny na linkách leží. Nejčastější je houslový (G) klíč a basový (F) klíč.
3. Noty — symboly konkrétních tónů. Tvar noty určuje, jak dlouho tón zní (viz tabulka výše).
4. Pomlky — označují ticho; fungují stejně jako noty, jen bez tónu.
5. Takt a taktové čáry — hudba je rozdělená do taktů, základních jednotek rytmu. Svislé taktové čáry je od sebe oddělují.
6. Dynamika — hlasitost. Například p (piano, tiše), f (forte, hlasitě) nebo mf (mezzoforte, středně hlasitě).
7. Tempo — rychlost hry, buď slovem (Allegro, Andante), nebo metronomickou značkou s počtem úderů za minutu.

K notám patří i akordy, tedy značky pro souzvuk více tónů. Ve zpěvnících se často používají místo plného notového zápisu.

Kde noty sehnat

Podle toho, co s notami chcete dělat, se hodí dvě různé cesty:

Digitální noty na SuperNoty.cz — když chcete konkrétní písničku

SuperNoty.cz je náš samostatný web, ne část tohohle e-shopu. Vyberete skladbu, zaplatíte a máte ji hned — otevřete ji v přehrávači na mobilu, tabletu i počítači a zůstane vám natrvalo v účtu. Hodí se, když potřebujete jednu věc a nechcete kupovat celou knihu.

• Noty pro klavír
• Noty pro kytaru
• Noty pro housle
• Dětské písničky
• Předplatné od 129 Kč měsíčně — když hrajete často

Tištěné zpěvníky a učebnice na Zpěvníky.cz — když se chcete učit

Kniha je lepší, když se chcete v notách teprve zorientovat nebo chcete mít pohromadě celý repertoár.

• Hudební nauka a notové sešity — pro první krůčky v notách
• Učebnice — od základů hry na konkrétní nástroj
• Zpěvníky pro klavír a pro kytaru

Historie notového zápisu

Vývoj notace trval tisíce let a vedl od jednoduchých značek k dnešnímu přesnému systému.

Starověk

Sumerové a Egypťané (3000–2000 př. n. l.) — nejstarší známé záznamy hudby pocházejí z Mezopotámie, kde se našly hliněné tabulky s rytmickými a melodickými symboly. Egyptský systém byl podobně jednoduchý.

Řecko a Řím (600 př. n. l. – 400 n. l.) — Řekové vyvinuli soustavu písmen a symbolů pro melodii i rytmus, kterou Římané převzali a rozšířili.

Středověk

Gregoriánský chorál (9. století) — nejstarší západní notace, takzvané neumy. Byly to drobné značky nad textem, které naznačovaly pohyb melodie, ale ne konkrétní výšku tónů.

Guido z Arezza (11. století) — benediktinský mnich, kterého považujeme za otce moderní notace. Zavedl soustavu čtyř linek, díky které šlo zapsat přesnou výšku tónu, a vymyslel solmizaci (ut, re, mi, fa, sol, la), z níž vzniklo dnešní do, re, mi.

Renesance

Pětilinková osnova (15. století) se stala standardem a umožnila přesnější zápis výšky i rytmu. S rozvojem polyfonie, kde zaznívá několik samostatných melodií současně, se notace dál zpřesňovala.

Baroko a klasicismus

Taktové čáry a metrum (17. století) přinesly jasné rytmické členění. Objevily se také značky pro dynamiku (piano, forte) a výraz (legato, staccato), takže zápis začal nést i pokyny k interpretaci.

Romantismus a 20. století

Se složitější hudbou přibyly symboly pro nezvyklé rytmy, mikrotonální systémy i netradiční způsoby hry. Současní skladatelé kombinují klasickou notaci s grafickými symboly.

Digitalizace

Notové editory jako Finale, Sibelius nebo MuseScore umožnily noty snadno vytvářet, upravovat a sdílet. Díky tomu dnes existují i kompletní digitální sbírky, ve kterých si jedinou skladbu otevřete během chvilky rovnou v prohlížeči.

Časté dotazy